Seriál VI.: Nejlepší turistická místa v Česku
Hrad Kost
Hranolovitá Bílá věž charakterizující jeden z nejznámějších a nejdochovalejších gotických hradů v Česku. Hrad Kost, který stojí na skalním ostrohu uprostřed údolí, si nechal ve 14. století postavit Beneš z Vartemberka. Původní tvrz přestavěl jeho syn na kamenný hrad, jenž posléze další majitelé rozšířili a pozměnili jeho podobu do renesančního slohu. V polovině 16. století toto sídlo získal významný rod Lobkowitzů, kteří stavbu rozšířili o Lobkovický palác, pivovar a další hospodářské budovy. Roku 1590 hrad ztratil svoji rezidenční funkci a poté zde rod Lobkowitzů měl na starosti již jen správu panství. V průběhu staletí hrad postupně měnil své majitele, z nichž nejvýznamnější byli např. Albrecht z Valdštejna nebo rodina Černínů, v roce 1948 byl hrad zkonfiskován a zestátněn, až byl po roce 1989 navrácen v restituci rodině Kinských. V současnosti si zde návštěvníci mohou vybrat z široké nabídky prohlídkovýdh okruhů.
Viadukt Novina
Mohutný kamenný železniční viadukt Novina spojuje železniční trať mezi Libercem a Českou Lípou, v malebném Kryštofově údolí s krásnou, až pohádkovou scenérii. V roce 1900 byly dokončeny dva roky trvající stavební práce na 29 metrů vysokém a 230 metrů dlouhém viaduktu, s celkem 14 oblouky. Za stavbou dráhy stojí Herrmann Rosche, jenž byl v roce 1897 jmenován generálním ředitelem podniku Ústecko – teplické dráhy pro hospodárné zásobování severních Čech z Krušnohorské pánevní oblasti. Stavbu viaduktu vykonávala vídeňská firma Bruder Redlich & Berger.
Materiálem pro výstavbu viaduktu byl diorit vytěžený pod Ještědským hřebenem při hloubení tunelu této trati. Na obklady a parapety byla použita liberecká žula. Vznikla tak zde jedinečná umělecká kompozice, která propojuje technické dílo do přírodní krajiny a tato unikátní mostní konstrukce nijak výrazně nenarušuje přírodní prvky. Viadukt Novina je proto významnou kulturní památkou, která je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek.
Zámek Loučeň
Romantický barokní zámek Loučeň byl postaven českým šlechticem Arnoštem Karlem z Valdštejna v letech 1704 – 1713. Pyšní se jedinečným souborem dvanácti zahradních labyrintů a bludišť v rozlehlém anglickém parku, který byl založen v 1. polovině 19. století. Zámecká expozice, jež je přístupná celoročně, vykresluje každodenní život členů rodiny Thurn-Taxisů a jak se zde žilo na přelomu 19. a 20. století. Mimo klasické komentované prohlídky s průvodcem, jenž je oděn v dobovém kostýmu, jsou v programu i speciální večerní či čokoládové prohlídky zámku určené pro děti, ale pobaví i dospělé. Během roku pozornost návštěvníků v okolí zámku přitáhnou zámecké slavnosti plné zajímavého programu a soutěží.
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
Tento chrám byl založen v roce 1388, kde předtím stála kaplička zasvěcená patronce horníků sv. Barboře. Je významným dílem pozdní gotiky a dokazuje slávu a bohatství Kutné Hory . Od roku 1995 je společně s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci a historickým jádrem Kutné Hory zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Výstavba chrámu pobíhala postupně v několika etapách do doby, kdy byly stavební práce roku 1558 zcela zastaveny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Na stavbě se podíleli významní stavitelé své doby jako Jan Parlér, Benedikt Rejt nebo Matyáš Rejsek. Současný vzhled chrámu vzešel z poslední rozsáhlé rekonstrukce a obnovy chrámu na zlomu 19. a 20. století.
Mandloňový sad a rozhledna v Hustopečích
Mandloňové sady v jihomoravských Hustopečích jsou jedinečné nejen v České republice, ale dokonce i v celé střední Evropě. Začátky pěstování mandloní na českém území sahají do 17. století. V době největšího rozmachu v sadu rostlo až 50 000 stromů, avšak pěstování mandloní se stále více ukazovalo jako nehospodárné. Tato mandloňová zahrada se postupně zmenšovala, až na konci 80. let zůstaly poslední dva sady, které již přestaly být udržovány. Rozloha sadů zůstala stejná i do současnosti a čítá 900 stromů, plus jeden nově vysazený sad, které opečovává město Hustopeče. Na kopec s mandloněmi vás dovede Mandloňová naučná stezka, na jejímž vrcholku můžete vystoupat na 14 m vysokou dřevěnou rozhlednu. Nejúchvatnější pohled z rozhledny získáte v jarních měsících, kdy uvidíte nejen růžově rozkvétající madloňové stromy, ale i v dálce probouzející se Pálavu.