Propast s největší hloubkou v České republice, jejíhož dna se dosud nikomu ani nepodařilo dosáhnout. Posledním ověřeným údajem je hloubka 404 metrů. Přesto se však odhaduje, že nejnižší bod této propasti může dosahovat až 1000 metrů.
Hranická propast se nachází v blízkosti pobřeží řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic rozkládající se v katastru města Hranice. Propast je v Hranickém krasu poblíž Zbrašovských aragonitových jeskyní. Traduje se legenda, že do propasti skočil na koni moravský král Mojmír II., aby to stejné v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, kteří ohrožovali Moravu.
Samotnou hloubku propasti se dosud nepodařilo zjistit ani za pomoci speciální techniky jako jsou sondy či miniponorky. Z dosud naměřených hodnot je proto Hranická propast považována nejhlubší zatopenou propastí na světě.
Přístupových cest k místu existuje hned několik. Nejkratší trasa je od železniční zastávky Teplice nad Bečvou. Od propasti se nabízí nepochybně krásný výhled na okolní krajinu – Hostýn, Kelečský Javorník a Beskydy. Pokud budete pokračovat dál po naučené stezce, dovede vás až ke zbytkům zdí a valů romantické zříceniny hradu Svrčov. Hranický kras představuje mimořádné území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Součástí propasti je i jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěčům prozkoumávajícím hlubiny jeskyně pod jezírkem, se naskytly jedinečné záběry krápníkové výzdoby, především tzv. gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvarem sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Lidé se pokoušeli zjistit hloubku propasti odedávna. První datované průzkumy Hranické propasti probíhaly již v roce 1900, avšak vůbec poprvé se o tomto krasovém útvaru zmínil již Jan Amos Komenský ve svém plánu Moravy. Dno se nejdříve měřilo pomocí olovnice, od šedesátých let 19. století se Hranická propast stává výzvou pro potápěče. Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky – 175m, při připočtení suché části dosáhla celková hloubka propasti hodnoty – 245,5 m. Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot – „miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky – 205 m. 1.10.2012 dosáhl tým potápěčů v čele s Krzystofem Starnawským hloubky 373 metrů pod hladinou.
Výzkum česko-polské expedice ze září 2016 potvrdil hloubku 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal tom také magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. V roce 2021 se plánují další výzkumy. Pomocí speciálně upraveného robota se speleologové pokusí znovu propátrat hlubiny Hranické propasti, která se již pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě.
Oblast, jež podléhá Národní přírodní rezervaci Hůrka, je vyhledávanou zónou pěších turistů i cyklistů, u propasti se nachází odpočinková zóna, stojany na kola a informační panely.